Narodil se Václav Leo Anderle
Datum: 25. srpen 1859, kategorie: Osobnosti
Lesník,
malíř. Lesní rada a učitel lesnictví, ilustroval encyklopedie
jehličnanů a hmyzu a další botanická i cestopisná díla. Vytvořil
originální českou mysliveckou ilustraci.
Narodil se 25. srpna 1859
v Krejcaru u Chlumětína (část obce Svratka) v rodině knížecího
thurntaxiského lesního. Studoval v Chrudimi, v Litomyšli na
reálce maturoval i z kreslení. Jeho profesor L. Ferber,
akademický malíř, mu pomohl zařídit vedle školní kreslírny malý
ateliér. Zde po 4 roky dostával cenu z nadace profesora Béma
za nejlepší kresby a kompozice na této reálce. Na jeho přímluvu odešel
na malířskou akademii do Vídně. Po smrti obou rodičů musel přerušit
studia. Vrátil se domů a nastoupil své první místo u lesního úřadu na
velkostatku Rychmburk u Skutče. Velkostatek knížete Thurn-Taxise
zaujímal 10 380 ha (pole, louky, zahrady, pastviny, rybníky a lesy
v osmi revírech). Po tříleté praxi se vrátil do Vídně dokončit
studia. Po roční dobrovolné vojenské službě nastoupil znovu jako
nadlesní a lesní správce velkostatku Rychmburk a Chotěšov. V této
době absolvoval zkoušku pro samostatné lesní hospodáře. Později působil
v Chorvatském Krasu a v Lekeniku u Záhřebu ve Slavonii. Poté
se vrátil znovu do Rychmburku, odtud pak odešel do Výtoně
v Pošumaví, a potom do Buchau am Federsee ve Wűrttembersku.
Poznával Bodamskou oblast a celé Švýcarsko. Nakonec byl na vlastní
žádost přeložen na Českomoravskou vysočinu, do polesí Bukovina u Krouny.
V roce 1912 odešel do výslužby, přestěhoval se do Slatiňan u Chrudimi. Tam pracoval z pověření jako okresní lesní technik a také učil jako docent lesnické nauky na c.k. české vyšší zemské hospodářské škole. V roce 1919 byl jmenován ministerstvem zemědělství vnuceným správcem czerninského velkostatku Vrchlabí. Od roku 1920 vedl nový státní okresní lesní inspektorát pro východní Čechy v Hradci Králové. Potom až do roku 1933 vedl lesní hospodářství velkostatku Žireč nad Labem (u Dvora Králové n/L.). Po smrti manželky se přestěhoval k dceři do Raspenavy u Frýdlantu v Čechách. Nakonec přesídlil do Borohrádku nad Orlicí a do Poděbrad.
Hned zpočátku se prosadil pracemi rázu všeobecného v Palečku,
Světozoru, Zlaté Praze, v Humoristických listech a německých
časopisech. Se svým vídeňským prof. Gustavem Henschelem tvořil obrazové
přílohy k entomologickým příspěvkům.
Další období jeho
tvorby je poznamenáno pobytem (8,5 roků) v Přímoří a Posavině, kam
byl přidělen k technické službě. Jednalo se o díla
krajinářská, kulturněhistorická a žánrová v počtu několika
set ilustrací. Např. bosenské vládě v Sarajevu ilustroval velké
reklamní album pro světovou výstavu v Londýně, Paříži a
v Bruselu.
Další tvorba je spojena s počátkem
našeho století a s pobytem v Horním Švábsku. Kromě ilustrací
namaloval s technickou vyspělostí mnoho obrazů, pláten, pohlednic
– loveckých dopisnic. Jeho kolekce mysliveckých a lesnických pohlednic
vydával např. Wiesner a J. Rozmara v Praze. Svými ilustracemi
obohatil německé časopisy a české myslivecké a lesnické časopisy
(Lovecký obzor, České lesnické rozhledy, Háj, Česká myslivost,
Československý háj, Nový háj, Les a lov, Lovecké listy, Český lesnický
týdenník, Lesní stráž aj.).
V letech 1905 – 1924 výtvarně
spolupracoval a psal pod značkou Ade do čtyřdílného Hospodářského
slovníku naučného dr. Františka Sitenského.
Komponoval a provedl
nádherné diplomy hraběti Janu Harrachovi (1. čestný člen Jednoty
českých lesníků zemí koruny České), profesoru dr. Ing. Rudolfu Hašovi
(rektor VŠZ v Brně). Různým lesnickým a loveckým spolkům navrhl
odznak Československé myslivecké jednoty. V Buchau zanechal pro
potřeby středních škol cyklus kreseb z města a jeho okolí a řadu
obrazů místní lovné zvěře. V roce 1928, u příležitosti sjezdu
Ústřední jednoty československého lesnictva v Hradci
Králové, se uskutečnila souborná výstava jeho malířských prací.
Byl
rovněž literárně činný, napsal několik článků (Císařský královský
patent lesů a dříví ustanovení v království českém se týkající r. 1754,
Platy a právní poměry úřednictva v kníž. Thurn a Taxisských
službách, Rašeliniště a jich význam v průmyslu i zemědělství,
Význam luštěnin a hnojení na zeleno v hospodářství lesním, Naše
kunovité šelmy aj.). Vydal knižní seznam přírodních pamětihodností
„Soupis památek přírodních v župě královéhradecké".
V. L.
Anderleho vyznamenal německý císař, wűrttemberský král, řezenský kníže
Thurn-Taxis, Jan Harrach, ředitelství reálných a měšťanských škol
v Buchau, Jednota českých lesníků zemí koruny české a Česká
myslivecká jednota. Dianinu medaili s dubovou ratolestí získal od
jury vídeňské první mezinárodní lovecké výstavy v roce 1910.
Wűrttemberský král Vilém II. mu v roce 1906 věnoval náprsní zlatou
jehlici s monogramem W a královskou korunou a kníže Albert
Thurn-Taxis briliantovou garnituru. Byl vedle Stanislava Lolka
„jediným českým akademickým malířem, který dovedl správně zobrazit naši
zvěř“.
Václav Leo Anderle kromě svého krásného povolání věnoval
všechny své síly malířskému výtvarnictví. Zemřel 27. června 1944
v Poděbradech.
Zdroj: Gustav Novotný: Portrét z Hlinecka: lesní rada a malíř Ing. Václav Leo Anderle 1859-1944. Chrudimské vlastivědné listy 7, 1998, č.2, str. 1-5